Metodologie Mapy nezaměstnanosti a sociální nejistoty

 

Mapa nezaměstnanosti a sociální nejistoty je složená ze série vícevrstvých map zobrazujících různé ukazatele. Mapa má umožnit zobrazení informací o různých typech nezaměstnanosti a ukazatelích socioekonomické situace a sociální nejistoty pro různé územní jednotky: kraje, okresy, území obcí s rozšířenou působnosti (ORP), území v působnosti obcí s pověřeným obecním úřadem (POU) a jednotlivé obce. 

Mapa umožňuje srovnání šesti různých časových období: roky 2006 a 2008, které reprezentují období před ekonomickou krizí, roky 2011 a 2014 coby období dopadu ekonomické krize, dále roky 2016, 2018 a 2019, v nichž bylo dosaženo ekonomického růstu a došlo ke zlepšení situace na pracovním trhu a nejnověji také rok 2020, kdy se pozitivní vývoj na trhu práce zastavil a nezaměstnanost se dostala na úroveň roku 2017 (se značnými výkyvy v čase a prostoru).

Mapa zobrazuje jak absolutní počty (např. počty uchazečů o zaměstnání), tak podíly daných ukazatelů (podíl uchazečů o zaměstnání na celkové populaci). 

S jakými pojmy pracujeme?

Nezaměstnaná osoba – osoba vedená v evidenci úřadu práce ČR jako uchazeč o zaměstnání. Počty, s nimiž pracujeme v mapě, vycházejí vždy z průměru vypočteného z dat ze dnů 31. 8. a 31. 12. daného roku. Výjimku tvoří mapy sezónnosti nezaměstnanosti, v nichž se s údaji za srpen a prosinec pracuje zvlášť.

Nezaměstnanost

• Celkovou nezaměstnanost počítáme jako modifikovaný podíl nezaměstnaných osob, tedy jako podíl všech osob v evidenci úřadu práce ČR na počtu obyvatel ve věku 15–64 let trvale hlášených na daném území.

• Nezaměstnanost žen počítáme jako podíl žen v evidenci úřadu práce ČR na celkovému počtu žen ve věku 15–64 let trvale hlášených na daném území.

• Dlouhodobou nezaměstnanost počítáme jako podíl uchazečů v evidenci úřadu práce ČR, kteří jsou v evidenci déle než 12 měsíců, na počtu obyvatel ve věku 15–64 let trvale hlášených na daném území.
• Krátkodobou nezaměstnanost počítáme jako podíl uchazečů v evidenci úřadu práce ČR, kteří jsou v evidenci do 12 měsíců, na počtu obyvatel ve věku 15–64 let trvale hlášených na daném území.
• Sezónnost nezaměstnanosti počítáme jako rozdíl mezi celkovou nezaměstnaností k 31.8. a celkovou nezaměstnaností k 31.12. v daném roce a na daném území.
• Nezaměstnanost osob ve věku 15–19 let počítáme jako podíl osob ve věku 15–19 let v evidenci úřadu práce ČR na počtu obyvatel ve věku 15–19 let trvale hlášených na daném území.
• Nezaměstnanost osob ve věku 20–29 let počítáme jako podíl osob ve věku 20–29 let v evidenci úřadu práce ČR na počtu obyvatel ve věku 20–29 let trvale hlášených na daném území.
• Nezaměstnanost osob ve věku 30–49 let počítáme jako podíl osob ve věku 30–49 let v evidenci úřadu práce ČR nai počtu obyvatel ve věku 30–49 let trvale hlášených na daném území.
• Nezaměstnanost osob ve věku 50 a více let počítáme jako podíl osob starších 50 let v evidenci úřadu práce ČR na počtu obyvatel ve věku 50–64 let trvale hlášených na daném území.  Čitatel tohoto podílu může zahrnovat i osoby starší 64 let, které nemají nárok na důchod, nicméně o počtu nezaměstnaných osob ve věku 65 a více let se nevedou samostatné statistiky. Předpokládáme však, že nepředstavují velkou skupinu a nejde tedy o zásadní zkreslení.
• Průměrný věk nezaměstnaných počítáme jako průměr středových hodnot  pětiletých věkových kategorií osob v evidenci úřadu práce ČR na daném území (např. s osobami ve věku 25–29 let pracujeme, jako kdyby jim všem bylo 27,5 let).
• Nezaměstnanost osob se základním a nižším vzděláním počítáme jako podíl osob se základním, nedokončeným základním nebo žádným vzděláním v evidenci úřadu práce ČR na počtu obyvatel ve věku 15–64 let se základním, nedokončeným základním nebo žádným vzděláním trvale hlášených na daném území.
• Nezaměstnanost osob se středním vzděláním bez maturity počítáme jako podíl osob se středním vzděláním bez maturity v evidenci úřadu práce ČR na počtu obyvatel ve věku 15–64 let se středním vzděláním bez maturity trvale hlášených na daném území.
• Nezaměstnanost osob se středním vzděláním s maturitou počítáme jako podíl osob se středním vzděláním s maturitou a vyšším odborným vzděláním v evidenci úřadu práce ČR na počtu obyvatel ve věku 15–64 let se středním vzděláním s maturitou a vyšším odborným vzděláním trvale hlášených na daném území.
• Nezaměstnanost osob s vysokoškolským vzděláním počítáme jako podíl osob s bakalářským nebo vyšším vzděláním v evidenci úřadu práce ČR na počtu obyvatel ve věku 15–64 let s bakalářským nebo vyšším vzděláním trvale hlášených na daném území.

Hmotná nouze

V této vrstvě Mapy vyjadřujeme hmotnou nouzi pomocí dat o příjemcích příspěvku na živobytí, což je jedna ze tří dávek v hmotné nouzi (spolu s doplatkem na bydlení a mimořádnou okamžitou pomocí). V jedné domácnosti jsou příjemci tohoto příspěvku obvykle všichni její členové. Počty, s nimiž pracujeme v mapě, jsou průměrné měsíční počty osob či domácností (s domácnostmi pracujeme v případech, kdy sledujeme domácnosti s dětmi a bez dětí), kterým byl příspěvek vyplácen.

• Příspěvek na živobytí počítáme jako podíl osob pobírajících příspěvek na živobytí na počtu obyvatel trvale hlášených na daném území.
• Příspěvek na živobytí – bezdětné domácnosti počítáme jako podíl domácností bez nezaopatřených dětí pobírajících příspěvek na živobytí na celkovému počtu domácností bez nezaopatřených dětí na daném území. Celkové počty domácností pocházejí ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Pro ostatní roky jsme počty domácností upravili ke korespondujícímu počtu obyvatel tak, že počet domácností z roku 2011 jsme procentuálně zvýšili podle celkového nárůstu počtu trvale hlášených obyvatel.
• Příspěvek na živobytí – domácnosti s dětmi počítáme jako podíl domácností s nezaopatřenými dětmi pobírajících příspěvek na živobytí na celkovému počtu domácností s nezaopatřenými dětmi na daném území. Celkové počty domácností pocházejí ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Pro ostatní roky jsme počty domácností upravili ke korespondujícímu počtu obyvatel tak, že počet domácností z roku 2011 jsme procentuálně zvýšili podle celkového nárůstu počtu trvale hlášených obyvatel.

Kontext

• Sankční vyřazení ukazujeme podíl měsíčního průměru počtu osob vyřazených z evidence úřadu práce ČR na celkovém počtu osob v evidenci úP. Jedinec může být vyřazený z evidence úP z důvodu nesplnění povinností uchazeče o zaměstnání (např. povinnost přijít na úřad práce ve stanoveném termínu, nastoupit do zprostředkovaného zaměstnání nebo na rekvalifikaci aj.). Protože je sankční vyřazení obvykle uděleno na 6 měsíců a počítáme podíly měsíčních průměrů, je roční počet vyřazených osob minimálně šestinásobný než absolutní počty uváděné v mapě. Exekuce - mapu počítáme jako podíl osob v exekuci vůči celkové populaci ve věku 15
• Exekuce - mapu počítáme jako podíl osob v exekuci vůči celkové populaci ve věku 15 a více let na daném území.
• Změna počtu obyvatel – v této vrstvě zůstávají nejnovější data za rok 2019, data za rok 2020 nejsou zatím k dispozici; v základním zobrazení ukazujeme informaci o počtu obyvatel trvale hlášených na daném území k 31.12. v daném roce. Důležitější je ale zobrazení srovnávající roky 2008, 2014 a 2018 s rokem 2019, které umožňuje sledovat změnu v počtu obyvatelstva na daném území. Tuto mapu počítáme jako poměr počtu obyvatel v roce 2019 k počtu obyvatel v roce 2008/2014/2018 – výsledek je procentuální nárůst či pokles obyvatelstva. Vývoj počtu trvale hlášených obyvatel je podstatný nejen jako indikátor demografické změny, ale také proto, že se promítá i do objemu financí, které obce dostávají v rámci rozpočtového určení daní.
• Příspěvek na bydlení - počítáme jako podíl průměrného měsíčního počtu osob pobírajících příspěvek na bydlení na počtu obyvatel trvale hlášených na daném území.
• Přídavek na děti - počítáme jako podíl dětí, kterým byl vyplacen přídavek na dítě vůči počtu dětí a aproximaci počtu studujících osob. Je zde o určité zjednodušení, protože na přídavky na děti mohou mít nárok všichni nezaopatřené děti, což je skupina, která zahrnuje všechny ve věku 15-26 let, které studují (a naopak vylučuje osoby starší 15, které studium ukončily, s několika výjimkami). Data o počtu nezaopatřených dětí v populaci bohužel nejsou dostupná. Počet dětí a studujících ve v našem modelu součtem osob do 15 let v populaci, s 80% osob ve věku 15-19 (odpovídá podílu osob dosahujících sekundárního vzdělání dle dle OECD) a 37% ve věku 20-24 let (odpovídá podílu osob dosahujících terciálního vzdělándle OECD).

Zdroje dat 

OKpráce a OKnouze jsou součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí s údaji o osobách evidovaných na úřadu práce ČR vytvořené pro potřeby Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a spravované společností OKsystém. Podrobnější data byla poskytnuta úřadem práce a Ministerstvem práce a sociálních věcí.

• OKpráce – z tohoto systému pocházejí celkové počty uchazečů o zaměstnání a počty uchazečů o zaměstnání podle sezóny, pohlaví, věku, vzdělání a délky evidence, jakož i data o sankčním vyřazení, která jsou veřejně dostupná na portálu MPSV. 

• OKnouze – z tohto systému pocházejí počty osob či domácností pobírajících příspěvek na živobytí.

Český statistický úřad (ČSÚ Ú) – veškerá data o počtech obyvatel na úrovni obcí, která jsme v mapě použili, nejsou veřejně volně dostupná, musela být od ČSú vyžádána. Pro potřeby mapy jsme využili tato data:

 

• Roční statistiky
  
  • celkové počty obyvatel v obcích podle pohlaví a věku v jednotlivých zobrazených letech 


• Data ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011
  
  • vzdělanostní struktura obyvatel v obcích podle věku
  • počty domácností (bezdětných i s dětmi) v obcích

Exekutorská komora ČR - data o exekucích jsou z Centrální evidence exekucí, který provozuje Exekutorská komora ČR; pro účely mapy nám byla ve strukturované podobě sdílena Otevřenou společností o.p.s. (http://mapaexekuci.cz/index.php/o-nas/o-projektu/) 

V čem se mohou data lišit od jiných zdrojů?

Nezaměstnanost je různými subjekty počítána odlišně a výsledky se tedy mezi sebou liší:

• Český statistický úřad (ČSú) a Eurostat ji měří jako míru nezaměstnanosti, tedy jako podíl osob bez práce na ekonomicky aktivním obyvatelstvu (= obyvatelstvo vyjma dětí, studentů, důchodců a osob čerpajících rodičovský příspěvek) – oba tyto údaje jsou zjišťovány pomocí výběrového šetření. 
• Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a úřad práce ČR používají pojem podíl nezaměstnaných osob, který se počítá jako podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání (tj. osob ve věku 15–64 let evidovaných na úřadu práce, které mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa) na populaci ve věku 15–64 let.
• V rámci Mapy nezaměstnanosti vzhledem k dostupnosti dat používáme jako ukazatel podíl nezaměstnaných osob v modifikované formě, jelikož srovnáváme počet všech uchazečů o zaměstnání (tj. všech osob evidovaných na úřadu práce ČR) s počtem obyvatel ve věku 15–64 let. Data se proto mohou lišit od výsledků publikovaných úřadem práce ČR.

Hmotná nouze jako pojem odkazuje k systému pomoci osobám, které splňují definici hmotné nouze. Systém pomoci zahrnuje výplatu dávek – příspěvku na živobytí, doplatku na bydlení a mimořádné okamžité pomoci. Jelikož v mapě vyjadřujeme hmotnou nouzi pomocí dat o příjemcích příspěvku na živobytí, mohou se údaje rozcházet s měřením počtu osob v hmotné nouzi zahrnujícím i osoby/domácnosti pobírající doplatek na bydlení a/nebo dávku mimořádné okamžité pomoci.   

Limity dat

• Data o sociální a ekonomické situaci domácností jsou omezena tím, že do mapy byla zahrnuta jen ta data, která jsou dostupná na nižších územních celcích, než jsou kraje. Mapy tedy neumožňují zachytit řadu významných faktorů, jako je výše příjmů a mezd, životní náklady (včetně nákladů na bydlení), míra ohrožení chudobou a materiální deprivací nebo charakter a struktura pracovních míst, k nimž data na úrovních nižších územních celků nejsou (bezplatně veřejně) dostupná. 
• Mapy nezachycují počty osob, které jsou nezaměstnané nebo se nachází v obtížné sociální situaci, avšak zároveň nejsou registrovány v evidenci uchazečů o zaměstnání, a tedy (s některými výjimkami) ani nemají nárok na sociální dávky. 
• Data o počtu osob evidovaných na úřadu práce ČR jsme na úrovni obcí získali za každý sledovaný rok pouze za srpen a prosinec, a tak jsme průměrné počty nezaměstnaných osob mohli počítat pouze z těchto dvou časových bodů. 
• V datech o osobách evidovaných na úřadu práce ČR nejsou detailněji členěny počty osob starších 60 let. Předpokládáme, že většina těchto osob spadá do kategorie 60–64 let, avšak mohou zde být zahrnuty i osoby starší, které nemají nárok na důchod. Nicméně z důvodu nedostupnosti detailnějších dat s těmito počty pracujeme, jako by se jednalo pouze o osoby ve věku 60–64 let, a dělíme je proto počtem obyvatel taktéž ve věku 60–64 let. Výsledky ale mohou být touto skutečností zkresleny.
• Populace, ze které počítáme nezaměstnanost osob ve věku 50 a více let, zůstává ve všech sledovaných letech stejná – osoby ve věku 50–64 let. Jelikož ale průběžně rostl důchodový věk (a tím pádem rostl ve věkové kategorii 50–64 let počet osob, které mohou být potenciálně nezaměstnané), zvyšoval se i podíl nezaměstnaných osob v tomto věku.
• Počty obyvatel strukturované podle nejvyššího dosaženého vzdělání a počty domácností pocházejí ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Hodnoty za ostatní roky,  jsou dopočtené podle dat z Výběrového šetření pracovních sil (VšPS) zobrazujících vývoj vzdělanostní struktury na úrovni krajů (a už nikoliv nižších územních jednotek). Modelujeme tedy v ostatních letech vzdělanostní strukturu ve všech obcích v daném kraji stejně; v realitě může být vzdělanostní struktura v obcích odlišná. Nicméně je tento model nejpřesnější možné zachycení reálného stavu kvůli neexistenci přesnějších dat z úrovně obcí. 
• Počty obyvatel na jednotlivých územích odpovídají pouze počtům obyvatel trvale hlášených na daných územích. Reálně však může část obyvatel bydlet v jiném regionu, než ve kterém je hlášena, takže zejména mapa zobrazující změny v počtech obyvatel nemusí zcela přesně odrážet reálnou situaci v ČR.